Stává se to hodně často, že geocacherům přestanou stačit ty keše u země, zvednou hlavu vzhůru a vypraví se na keše uložené vysoko na stromech...
Ano, mnoho vášnivých geocacherů si stejně tak jako tak, dříve či později, pořídí nějaké to horolezecké náčiní - sedáky, lana, karabiny - a vyrazí dobývat předtím pro ně zapovězené pětihvězdičové keše. A tak je logické, že jednou jsem si to musel zkusit také.
Ovšem já jsem se hned nepustil do bezhlavých nákupů, ale pěkně si to vyzkoušel díky Johniemu91, a jeho rodičích radeusovi a hrizce. Vypravili jsme se společně na Kapli sv. Anny v Hostěnicích a keš U Pěti javorů. Nejdřív jsem vůbec nevěděl co a jak, ale po krátké instruktáži se to najednou nezdálo vůbec složité. Bohužel, když visíte na stromě, vše jde jaksi hůře než při zkoušce v klidu na zemi. Výhoda toho všeho ale je, že stejně se jednou musíte dostat dolů, a tak se není čeho bát. Musím se ale přiznat, že sám bych na žádný strom ještě nevylezl, v obou případech musel nejdříve Johnie připravit cestu, aby ostatní měli lehčí výstup. Takovéto manévry zvádnou jen ti zkušenější.
No, bylo to pěkné, ale vypadá to, že sám tuto adrenalinovou zábavu provozovat nebudu. Sice je to perfektní pocit vylézt nahoru a zapsat se do logbooku, kde je jen pár úspěšných nálezců, ale zatím to vypadá, že zůstanu jen u čísel a jednoduchých podlavičkových mikrokeší. Takovéto delikatesy jen ve více lidech při speciálních příležitostech.
Ano, mnoho vášnivých geocacherů si stejně tak jako tak, dříve či později, pořídí nějaké to horolezecké náčiní - sedáky, lana, karabiny - a vyrazí dobývat předtím pro ně zapovězené pětihvězdičové keše. A tak je logické, že jednou jsem si to musel zkusit také.
Ovšem já jsem se hned nepustil do bezhlavých nákupů, ale pěkně si to vyzkoušel díky Johniemu91, a jeho rodičích radeusovi a hrizce. Vypravili jsme se společně na Kapli sv. Anny v Hostěnicích a keš U Pěti javorů. Nejdřív jsem vůbec nevěděl co a jak, ale po krátké instruktáži se to najednou nezdálo vůbec složité. Bohužel, když visíte na stromě, vše jde jaksi hůře než při zkoušce v klidu na zemi. Výhoda toho všeho ale je, že stejně se jednou musíte dostat dolů, a tak se není čeho bát. Musím se ale přiznat, že sám bych na žádný strom ještě nevylezl, v obou případech musel nejdříve Johnie připravit cestu, aby ostatní měli lehčí výstup. Takovéto manévry zvádnou jen ti zkušenější.
No, bylo to pěkné, ale vypadá to, že sám tuto adrenalinovou zábavu provozovat nebudu. Sice je to perfektní pocit vylézt nahoru a zapsat se do logbooku, kde je jen pár úspěšných nálezců, ale zatím to vypadá, že zůstanu jen u čísel a jednoduchých podlavičkových mikrokeší. Takovéto delikatesy jen ve více lidech při speciálních příležitostech.
1 komentář:
juju znám znám :-) taky už sem párkrát dělal veverku :-D
Okomentovat