Dříve jsem byl šťastný uživatel KDE řady 3.5. Pak ale přišlo KDE 4.x a já hned věděl, že toto nebude pro mě to pravé ořechové. Jelikož mám rád stále nové věci, bylo by divné používat stále starší řadu toho prostředí. Proto jsem si řekl, že musím dát ještě šanci GNOME, které jsem dříve zavrhoval.
GNOME ve verzi 2.24 je skutečně stabilní, ucelené, výkonné a ergonomické prostředí, které, jak jsem zjistil, mi naprosto vyhovuje. Spousta věcí, které člověk považuje za samozřejmé jsou tu, a jsou na místě, kde by je bylo možno očekávat. Ovládání KDE 4 se mi zdá chaotické a ještě poněkud nedomyšlené a neodladěné.
Další oblastí kde GNOME boduje je stabilita a ucelenost. KDE 4 má spoustu nových modulů (Plasma, KWin), které ještě také nejsou zcela dodělané. Spadne jedna a systém se hroutí jako domeček z karet. Naproti tomu si nepamatuji situaci, kdyby GNOME spadlo. Pokud se zasekne nějaká aplikace, vždy je možné ji ukončit a pokračovat v práci bez problémů dále.
Nemohu se nezmínit o vzhledu. Podle mně je KDE 4 vyloženě graficky nepovedené (mluvím teď o Oxygenu). Barevné kombinace jsou strašné a obrovské panely zbytečné. GNOME si sice zachovává konzervativnější, ale o to ergonomičtější přístup.
Rychlost hraje také ve prospěch GNOME. I když KDE 4 slibovalo snížení paměťových požadavků a zrychlení, moc se to nepovedlo. Běžné jsou tak několika sekundové prodlevy při otevření nabídky nebo spouštění aplikace.
Navíc KDE 4.x uvedlo naprosto nové aplikace založené na Qt4, kterých je spousta stále pouze ve stádiu beta, což se opět odráží na pocitu nedodělanosti a nestability. Základní aplikace GNOME se mi zdají (až na výjimky) lepší.
KDE 4.x do teď nemělo být uváděno jako finální verze. Chápu, že při tolika nových věcech uvedených do KDE 4 a při snaze získat moderní pracovní prostředí se zkrátka nelze vyhnout malým problémům, jenže kdyby tu byly jen problémy malé... Uvidíme co na to blížící se KDE 4.2.
Žádné komentáře:
Okomentovat